úterý 19. března 2019

Jen to hupkne

Ty největší poklady najdete na ulici.
Výraz jen to hupkne je jedním z nich. V celém znění: "to máš dvanáct, patnáct tisíc, jen to hupkne".
Původ: ulice Česká, 19. března 2019, Brno.
Hupkne. What a word!
Už asi týden si chci vyrobit bloček, kam si budu takovýhle jazykový zvláštnosti psát. Neměla bych s tím dál otálet. Až budu mít pár takových bločků plných, třeba si sednu a napíšu humoristickou knížku. Ze všeho nejvíc bych chtěla napsat humoristickou knížku.
Jako vážně.
Zkuste si někdy vážně zajít do knihkupectví a trochu se porozhlédnout v oddělení humor. Pochopíte, na co narážím. Vyčpělé vtipy, otrhaní strašáci nepovedeného sarkasmu, pachuť ironie...

Kdo si chce přečíst něco opravdu veselého, nakonec pravděpodobně skončí u Třech mužů ve člunu nebo u Saturnina, případně u něčeho od Wodehouse... za zmínku snad ještě stojí Slovácko sa súdí (aj nesúdí) a z knihovničky pro mládež příběhy Kopyta a Mňouka nebo Boříkovy patálie (obojí čtu pořád znova a s gustem). Dál nevím.
Vede mě to k přesvědčení, že napsat tragický román o osudové lásce je ve skutečnosti jen způsob, jak si to psaní pořádně zjednodušit. Ha. A možná prožít život jako tragický román je taky jen způsob, jak si to zjednodušit.

Je samozřejmě možný, že jediná kniha, kterou kdy napíšu, bude Zpracování frazeologismů pro databázi VerbaLex, ale čím déle to píšu, tím víc doufám, že to tak fakt nebude.
Nechci mít v příběhu svého života položku

"Jejím jediným literárním dílem byla bakalářská práce, obecně známá pod názvem Zpracování fraseologism, jelikož většina čtenářů tohoto velkolepého díla usnula už v polovině názvu."

Ale připouštím, že stát se to může.
V takovém případě pak možná za dalších padesát let najde jedna z mých neteří v mé pozůstalosti žlutý bloček s podivnou sbírkou úsloví. Dvakrát ho obrátí, jestli v něm nezůstala nějaká bankovka, a s tázavým výrazem podá sešitek jiné neteři. "Eh, to bude zase nějaká pitomost po tetě Bernadetě. Jako by nestačilo, že chovala ty kočky," vysloví se kriticky neteř a hodí sešit do koše.

Mé sebrané spisy posléze odkoupí některý výrobce recyklovaného toaletního papíru a když budu mít štěstí, vyjdou s broskvovou nebo mentolovou vůní.

Psaní zkrátka může být jen stěží neužitečné.

Žádné komentáře:

Okomentovat