Vycházím z gastroenterologického oddělení v nemocnici a mířím do masny, která je hned vedle.
Opatrně se ženy u pultu ptám, jestli zná muže jménem Y.
(Kde jinde než v masně vedle gastroenterologie by ho měli znát, že.)
Žena přisvědčí.
Pro dnešek mi to stačí, ale hned další den se z ní pokouším vytáhnout trochu víc.
Jsem sama překvapená tím, jak směle dokážu té ženě pokládat tak podivné otázky.
Nejspíš to je Ruska, jmenuje se totiž Voda. Odpovídá přísným tónem, ale ochotně.
"Být vámi, držím se od něj dál. S jednou svou bývalou se rozešel po e-mailu."
S radostí přikývnu. Ano, celý on.
O kreativní sny v poslední době nemám nouzi.
Díky snu o masně mi došlo, že bych si měla začít hledat brigádu na léto. Začala jsem u nabídek práce v masnách, ale nakonec jsem konzervativně zvolila letiště Brno. Pomalu si zvykám na to, že vynikám spíš ve francouzštině než v dělení vepřového masa. I když si ještě často přeju, aby to bylo naopak.
V lednu se mi zdálo o obloze, na které bylo pět měsíců. Od té doby přemýšlím, co se stane v květnu. Přijde mi e-mail?
Žádné komentáře:
Okomentovat