modrá

chtěla jsem tě vzít domů

přiložit na oheň

a než se umyješ

uvařit večeři

toulavá stvoření jako ty

se ale domů bojí

- možná v nich vidí jen klece

možná způsob jak o všechno přijít

a možná čekají na to

až jim to někdo řekne dost důrazně:

OKAMŽITĚ POJĎ SEM.

POTŘEBUJU TĚ.

- tak jak jsou na to zvyklí.

a pak jim někdo začne ubližovat

dokud zas neseberou

tu hrst odvahy k odchodu

odnikud nikam

přála jsem si pro tebe lepší dům

se spoustou dveří a oken

kterými bys mohl chodit ven a zase dovnitř

v kteroukoli denní i noční hodinu

ale

buď jsi mě neznal

nebo jsi už v nic nevěřil.

řekl jsi:

záclony ve tvých oknech

jsou příliš modré

nelíbí se mi

otočil ses

a odešel.

nedíval ses, když má okna rozbíjeli kameny

neviděls jak na stůl, který jsem ti prostřela, padalo bláto

neposlouchals, když se mi smáli.

pozdě

až uprostřed noci

jsem vstala

došlo mi

že se nemám kam vrátit.

běhám venku a kreslím na oblohu

je sice dál stejně modrá

ale třeba se ti jednoho dne zalíbí