Začít

Čím dál víc si uvědomuju, že nejhorší na tom, když se člověk rozhodne začít s něčím, co v jeho okolí nikdo nedělá, je právě to, že v tom je sám. Alespoň ze začátku a začátky můžou být nemilosrdně dlouhý.

Já jsem si o sobě naivně myslela, že jsem poměrně otrlá, ale je to prostě moc velká změna.
Jsem zvyklá být celý dny pryč - a teď jsem hodně doma.
Jsem zvyklá, že mi organizují život jiní lidi - nejen v práci, ale i ve volném čase - třeba kamarádi, kteří dělají stejný věci jako já. A teď to musím dělat sama.
Jsem zvyklá, že jsem obklopená dalšíma nadšenýma lidma. No.

Navíc - já prostě nejsem ten typ, kterej bych pojmenovala jako "vizionář". Nemyslím si, že animace nebo kreslení mě někdy bude živit nebo že to bude zajímat hodně lidí a budu slavná nebo nevím co.
Rozhodla jsem se to dělat, protože... bych asi jinak sama se sebou dál nevydržela.
Nejsem o nic lepší než ostatní. Dělám věci až ve chvíli, kdy nedělat je by znamenalo víc než únosnou depku.

Mám ráda, co napsal Bukowski o psaní, i když psát se nechystám.