úterý 4. prosince 2018

Falling slowly

Když kamarádi řešili tombolu na hody, přišlo mi hrozně vtipný říct, 
že jim nakreslím "motivační obrázek na WC". 
(Po zhlédnutí pár Kovyho videí mi tenhle můj smysl pro humor hodně připomíná všechny ty lidi z televize Nova apod., na který on jen kulí oči s výrazem "to není možný".)

Takže tohle je to veledílo, který jsem samozřejmě dělala až ten den, horečně vzpomínajíc na to, jak jsem kdesi v Rakousku jednou kreslila vodopád. 
Celou dobu vzniku jsem obrázek chtěla typicky vyhodit a nakonec mi jen investice do rámečku zabránila to skutečně udělat. Bylo to způsobený výběrem pro mě celkem obtížné techniky - aby se ta voda na obrázku leskla, dělala jsem ji klovatinou, se kterou mi to pak moc nešlo. A pak jsem se samozřejmě vůbec rozměrově netrefila do toho rámečku.
Ale radost to nakonec snad udělalo, tak si svoje komplexy 
z nedosahování vlastních ideálů můžu nechat na jindy. 

Jinak celej ten večer se zapsal do historie něčím úplně jiným, konkrétně tím, že jsem asi nejdýl v životě čekala na to, až přijede státní policie. No, byli milí. K ránu jsem pak přemýšlela o tom, jak to udělat, abych i já mohla být policistkou (a potkávala takovýhle chlapy denně), i když neumím dělat kliky.
Na nic jsem nepřišla.

Doufám, že tohle bude jedna z těch věcí, který mi život tak nějak přivane sám.




Žádné komentáře:

Okomentovat